Deset dnů v Jordánsku – co neminout
Do Jordánska jsme se z Krakova vydali loni v první polovině března. Počasí bylo optimální – nehrozila příšerná vedra a v poušti už teploty neklesaly pod nulu. I tak jsme si ale teplo i zimu užili řádně…
číst dáleV téhle kategorii zatím nic není.
Deset dnů v Jordánsku – prakticky
Fotek a vzpomínek na tuhle báječnou zemi máme tolik, že v tomhle článku najdete jen pár fotoochutnávek a praktické rady. Tipy, co v Jordánsku neminout, najdete tady, a abychom vás nezahltili, hrozně-moc-fotek z každého místa si můžete prohlédnout vždy v extra postu…
číst dáleCo je u nás nového
Od našeho posledního článku uplynul skoro rok. Nezaháleli jsme! Narodil se nám skřítek Evelína a ještě v břiše se námi vydala na výlet do Portugalska a Španělska, objevovala muzeum letadel a aut v Sinsheimu, prozkoumala nacistickou betonovou architekturu v Norimberku, strávila rodinný víkend na kolech na Šumavě a…
číst dálePřednáška na veletrhu GO/Regiontour v Brně #2
Druhá část přednášky je stejně praktická. Co se tu oproti první části dočtete…
číst dálePřednáška na veletrhu GO/Regiontour v Brně #1
Máme za sebou první přednášku v životě. A bavilo nás to! Na stánku Lidovky.cz s Nomády jsme měli možnost mluvit o našem pracovním dlouhodobým cestování v loňském roce. Jestli jsme se v Brně nepotkali, můžete si přednášku přečíst i jako článek. Jen je hooodně dlouhej. A praktickej. A radši jsme ho rozdělili na dvě…
číst dáleVýlet na komunistický památník
Na vrcholu pohoří Stará planina, tam, kde bylo roku 1891 slavnostně založeno první socialistické bulharské hnutí, vyrostl o 90 let později tzv. Buzludžský monument. Oslava komunismu…
číst dáleBulharským pobřežím v dodávce
Na bulharském pobřeží jsme strávili polovinu září. I v končící sezóně bylo Černé moře to nejteplejší, v jakém jsme si za celou cestu Evropou smočili svá lejtka. Dokonce jsme šnorchlovali a na mořském dnu honili miniaturní medúzy. Možná vás překvapí, že bulharské pobřeží není celé zastavěné nevkusnými letovisky, ale že…
číst dáleÚtěk z Prahy na Dobčické rybníčky
17. října, rok a měsíc po naší svatbě, jsme vyrazili do podšumaví k Dobčickým rybníčkům. Si ten návrat domů trochu zpestřit dalším výletováním. Chatičku Amálku jsme si ale zamlouvali už na jaře, protože právě o ni je ještě větší frc, než o ty ostatní podobně nádherné…
číst dáleFilmové městečko v Lotyšsku
Jestli máte rádi filmy (jako já) nebo děláte do filmu (jako Kuba), Cinevillu si nenechte ujít. Jde totiž o 150 hektarů rozlehlé filmové městečko, jako vystřižené z 20. let. Kostel z polystyrenu nebo vlakové nádraží z překližky jinde těžko uvidíte. Občas někde potkáte povlávající cedule, které při natáčení označovaly…
číst dáleVzpomínky na prázdniny z vyvolaných filmů
Analogové focení na filmy je naše srdcovka. Na cestu jsme měli zbalených 9 prošlých filmů z PolaroidLove, ale nakonec jsme stihli nafotit jen 3. O to víc jsme se ale těšili na výsledek. Vždycky je totiž překvápko, co z expirovanýho filmu vyleze. Navíc už jsme ani nevěděli, kde všude jsme foťák v ruce drželi a co jsme…
číst dále5 měsíců v dodávce na cestách – jaký to bylo a kolik to stálo
Uteklo to. Nejrychlejších 5 měsíců, co jsme zažili. A to jsme toho tolik zažili!…
číst dáleSekáče, betonový brutalismus a dědictví po SSSR v Estonsku
V Estonsku jsme byli jen týden, což je statisticky o 5 dnů déle než bývá turistický průměr. Stihli jsme navštívit krásná místa a napsat bychom o tom mohli články třeba tři. I když jsme se snažili a škrtali, článek je trochu delší…
číst dáleLitva: Nádherná příroda a elegantně ošuntělá města
Ošuntělá elegance litevských měst nás uchvátila už během návštěvy Vilniusu pár let zpátky. Návštěvu hlavního města jsme neopomenuli ani letos, ale krom toho jsme navštívili pár dalších měst a užili si nádhernou přírodu nejen v národním parku Neringa…
číst dáleRujána: výlet na křídové útesy i nacistickou architekturu
Rujána už dávno není jen zástaveníčkem windsurferů nebo německé smetánky, jak se o ní s oblibou říká. Nacistická Prora jakožto největší magnet Rujány svou přitažlivost pomalu ztrácí, i tak má ale největší německý ostrov pořád co nabídnout a čím se chlubit. Za týden ji včetně procházky po městě Stralsund, brány do…
číst dáleToulky Bretaní
Bretaň se stala naší srdcovkou. Sama jsem ji navštívila už několikrát a Kuba si ji po necelých dvou týdnech cestování zamiloval také. Celé dny jsme se toulali po pobřeží, chodili na dlouhé procházky ve vřesovištích, fotili majáky, kochali se výhledy na rozdrobené ostrůvky, popíjeli cidre, rozmazlovali se máslovými…
číst dáleFilmy na cestách a o cestách
Když jednou za čas přijde děštivý den, máme radost jako malí. Můžeme se zachumlat do bulharský vlněný deky, pít černý čaj a dívat se bez výčitek celý den na filmy. A že už jsme jich viděli. Děkujem ti, německá březnová a červencová zimo, 3denní lijáku v Mojácaru a týdenní nadílko ze severního pobřeží Francie!…
číst dáleNa pár skoků a fotek v Evropských štítech
Z římských zlatých dolů Las Médulas jsme vyrazili přes město Léon na sever Španělska do Evropských štítů (Picos de Europa). Jsou sice součástí Kantaberského pohoří, ale díky své historii si vysloužily vlastní jméno. Roku 722 se tu totiž odehrála osudová bitva mezi Astuřany v čele s Donem Pelayo a arabskými válečníky…
číst dáleModernistická vesnice Comillas v Kantábrii
Do Comillas jsme vyrazili kvůli Gaudího stavbě El Capricho cestou z Evropských štítů. Slunečnice, vitráže a další pestrobarevnosti, znáte to. Že je to jeho třetí nejlepší stavba vůbec, jsme se dozvěděli až později. Od Gaudího viděli jen tuhle jedinou, ale na severu a severovýchdoním pobřeží Španělska jich najdete…
číst dáleUnser geliebter Hugo
Pokud budete hledat alkovnu nebo karavan, provděpodobně to nebude takový svízel jako v našem případě. V Čechách jsme na námi vytoužený obytňák nenarazili ani náhodou. Huga jsme hledali víc jak půl roku, z toho poslední 2 měsíce intenzivně. To znamenalo koukání na zahraniční a pro jistotu i na český bazarový weby každý…
číst dáleLisabon: umělecké čtvrti, EXPO 98 a úzké uličky
Lisabon nás okouzlil ještě víc než Granada. Možná za to může 10 dnů strávených na pobřeží divokých pláží. Možná i to, že anglicky tu perfektně umí servis v supermarketu i 40letý rybář. Možná tomu přispěl i rychlej internet nebo to, že tu nic není problém a každý se s vámi dá do řeči.…
číst dálePortugalské západní pobřeží: ze Sagres až do Sines
Jihozápadní část pobřeží je rájem snílků i samotářů. Divoké pláže tu znamenají 2 rybáře, překonání několika kilometrů po polňačkách, vyspravení mostu, abyste mohli projet, plavání koly v písku, pastviny plné krav, co za vámi běží, božský klid, vůni oceánu, hukot vln a nádherné západy slunce.…
číst dálePortugalské pobřeží s obytkou na jihu Algarve
Celé jižní a malá část západního pobřeží Portugalska spadá pod nejznámější portugalský region Algarve. Najdete tu obrovská slaniska Přírodního parku Ria Formosa u nádherného města Faro a kilometry útesů s nedostupnými, prázdnými a obleženými plážemi a jeskyněmi.…
číst dáleTři měsíce utekly jak voda
Tři měsíce na cestách v dodávce po Evropě jsou za námi. Každý den je zážitek, i když jen sedíme v autě a koukáme na filmy. Koukněte na pár statistik.…
číst dálePoutní cesta do El Rocío a doňanského parku
Sedm týdnů po svatém týdnu se vydávají Španělé na pouť do vesnice El Rocío a Národního parku Doňana. Následují tradici ze 13. století, kdy lovec z vesnice Villamanrique našel sošku Panny Marie v kmenu stromu právě v tomto parku, kde dnes stojí kaplička a je symbolem poutního místa.…
číst dáleDesetidenní průvodce Marokem, část 1. – nevyžádané rady, které ušetří vaše nervy i dirhamy
O Maroku toho máme na srdci hodně. Abychom se do toho sami nezamotali a informace pro vás byly užitečné a hlavně strukturované, rozdělili jsme všechno to, co máme v hlavě, do 3 článků.…
číst dáleHackování nákladů na cestách
Abychom mohli být na cestě co nejdéle a zbylo nám po návratu ještě na zahrádku, víc o svých investicích přemýšlíme a zkoumáváme způsoby, jak ten život trochu hackovat.…
číst dáleSkalní město Guadix a přehrady u Guéjar Sierra v Sierra Nevada
Po několika dnech u pláže poblíž Almeríe jsme otočila Huga směrem do vnitrozemí podél druhého nejvyššího evropského pohoří Sierra Nevada.…
číst dáleNa graffiti a Picassa do Málagy
Možná vás odrazuje její velikost, ale nenechte se zmást. Málaga je sice velkoměsto, samotné centrum jsme ale prochodili během 2 dnů. A skoro znali jednotlivé ulice jak svý boty.…
číst dáleZastaveníčko v Granadě
Všechno je tam krásné. Pán, co venčí v parku ptáčka v kleci. Dědeček opravující v minaturní garáži kola. V ulicích trhy. Domy jak z pohledů. Pestrobarevné kachličky a koláže z keramiky. Usmívající se lidi. Pobíhající kočky. Psí parky. A všude stromy a květiny. Jestli bydlet ve Španělsku, tak tady!…
číst dáleBílá vesnice v kopcích Mojácar
Starý Mojácar je prvním větším městečkem v Andalusii s dochovaným arabských charakterem. Bílé domy, červené muškáty a úzké uličky, kam se podíváte. Pokud preferujete klidné procházky bez zástupu turistů, vyhněte se hlavním turistickým atrakcím a ztraťte se v bočních uličkách.…
číst dálePlánování cesty: od registrace dovezeného auta přes spoření až po pojištění
Jestli jste četli Travel Bibli nebo slyšeli pár jejich podcastů, tak víte, že cestovat může každej. I my jsme na cestě už 2 měsíce. Není to lehký, ale není to ani tak těžký, jak si můžete myslet.…
číst dáleCestou do Andalusie
Španělsko v nás dlouho zrálo. Oba jsme tu byli poprvé. A první dojmy nebyly kdovíjaký.…
číst dáleÚtěk za panelákov
Když objedete (velkým obloukem) Benidorm, dostanete se do Vila Joiosa. Jasně, je dosti turistická -najihujetostejnělepší- vesnice, ale……
číst dáleSvatý španělský týden
Na Zelený čtvrtek jsme se neplánovaně ocitli v panelákové šílenosti jménem Benidorm. Ve Španělsku. Během Velikonoc, tedy Svatého týdne.…
číst dálePont du Gard s obytkou
Chytrá kniha, kterou si určitě na cestování Evropou pořiďte, praví, že…
číst dáleTakovou pěknou ranní fotku…
…dron vyfotil, než nám uletěl. Odpojil se a už jsme ho neviděli…
číst dáleOkolo Viktorky
Horu Saint-Victoire, které moje ségra říká familiérně Viktorka, určitě cestou do Aix-en-Provence nepřehlédnete. Je bílá, nádherná, obrovská. A stála několikrát modelem Paulu Cézannovi. Sahá do výšky 1011 m. n. m., Provensálský kříž do 946 m.n.m. Dojdete k němu z několika míst. My vycházeli z Venturiers, kdy jdete do…
číst dáleDouliou douliou Saint Tropez?
Zamilovali jsme se. S tímhle městem to ani jinak nejde. I když prší, moře je černé a vítr burácí, div vás nepovalí. Vejdete na jedno náměstíčko s květinami v oknech a židličkami před dveřmi, přičichnete k šeříku a Saint Tropez vás má v hrsti. Navzdory každoročnímu turistickému obléhání si dokáže udržet kouzlo malého…
číst dáleNa červeném koberci
Políbili jsme se na červeném koberci. Poměřili si ruce s tlapou Sylvestera Stallona na Chemin des Étoiles u festivalového paláce. Nasdíleli 24 Mb za 45 minut v turistickém centru. Obešli Allée de la Liberté a dali si tam nejlepší brochette na světě s kozím sýrem a na medium propečeným hovězím ve stánku Arcade.…
číst dáleBalestrino, město duchů…
… to možná ještě před pár lety bylo. Hlavní pánský dům je v soukromém vlastnictví střežen kamerou i psiskem a vybaven záclonkami, domečky jsou zatareseny mřížemi a obehnány lešením. V rámci Evropského fondu se vesnice rekonstruuje. Nemluvě o tom, že hned pod panským domem stojí nové obydlené domky…
číst dáleCinque Terre bez jedný
Je to pět pestrobarevných vesniček podél pobřeží. Každá z nich sedí na skále. Jako by tam byly odjakživa. Každý dům je postaven v jiné výšce. A v jiné barvě. A všechny jsou nadhérný. Jak malovaný. Na stromech rostou citróny a občas i mandarinky. A všude cítíte moře a ryby…
číst dále